Ahoj Miso a Marcelo,
dekuji za reakci. Miso, premyslela jsem o tom veseni na krk a asi mas tak trochu pravdu, ale druha vec je taky to, ze jsme 12000 km od domova v jine kulture. Neni zcela jednoduche zde v Asii navazat takove to ,, nase kamaradstvi". Mela jsem zde jednu kamaradku z Evropy byla to fajn rodina bydleli kousek pod nami . Mladi a prijemni s detmi v prijatelnem veku, ale bohuzel parkrat jsem s nema vyrazila, kdyz byl manzel mimo domov , a take jsem byla u nich, ale oni pak zvali i manzela, ktery se s nima stykat nechtel, protoze nejradeji o vikendech relaxuje u pocitace nebo proste jen spi.
Taky s programem je problem, protoze manzel chodi z prace pozde vecer. Tak se ho tedy neptam co se delo, kdyz vidim, ze mluvit nechce. Dalsi rozhovor ted delat nebudu, protoze manzel neni ten typ, ktery je rad pritlaceny ke zdi. Souziti neni jednoduche ,uvidim co bude dal. Marcelo asi pomoc poradny nevyhledam , protoze kdyz zacnu osobne hovorit s nekym o problemech, tak se mi stahne hrdlo a vetsinou se rozbrecim, tak nevim, jestli bych dokazala nekomu vylicit souvisle co se deje... Do Cech odjizdime v polovine srpna, tak uvidime co se do te doby vyvine. Nicmene dekuji moc za Vas cas a rady Hanka