Tohle mi mluví z duše, sama jsem ve školce četla Robinsona Crusoa a nastoupila jako říjnová skoro v sedmi pronudivše se celou základkou a gymplem, v prvním ročníku na VŠ v šokovém stavu, co to po mně vlastně chtějí a kdyby nezasáhla listopadová revoluce, rozhodně teď ten diplom doma nemám. Kromě toho jsem byla největší ve třídě a do konce gymplu jsem nikdy nedostala psaníčko od kluka, od profesora 3x.
Můj synek pravda skoro v pěti nečte, píše jako levák dost bídně, ale počítá do sta a sčítá odčítá bez problémů do dvaceti. Samozřejmě narozen 21. září a paní učitelka ve školce na mě koukala jako čerstvě vyvoraná ponrava, že uvažuju o umístění do školy již příští rok a ne až za dva. Včera jsem hodila pokec s bývalou spolužačkou z gymnázia, t.č. učitelkou na prvním stupni, a ta mi řekla, ať se řídím intuicí, což v podstatě dělám, ale asi mě čeká pěkný boj. Kromě toho mám strach ze šikany, ten můj prďola by byl jednoznačně nejmladší ve třídě, i když rozhodně ne nejmenší.
Fakt nevím, doufám, že se rozhodnu správně, ještě je čas, možná se poradím s dětským psychologem, zatím mám velké dilemno.