Ahoj Silvie. Můj příspěvek byl míněn spíš jako reakce na názor Kláry než komentář k původnímu článku. Vycházel jsem z předpokladů normálního dnešního otce, který doma příležitostně pomáhá, umí miminko přebalit i vykoupat, případně uvařit oběd a tak. Alespoň z mého okolí v práci to dělají snad všichni, alespoň občas.
Muži jsou však v obvyklých článcích o rodině stále vybízeni k ještě větší a větší účasti na opečovávání dětí. Jsou nejen u porodu, ale mnozí chodí s manželkou i na kontroly do porodnice, na ultrazvuky. Místo aby byli v práci, čekají s manželkou v čekárně u gynekologa. U některých se prý již projevují i těhotenské syndromy, jako ranní nevolnosti. I já jsem byl narozením prvního dítěte natolik unesen, že jsem to poněkud přeháněl.
Role otce však není duplikovat dítěti matku a rodičování se neskládá jen z fyzického opečovávání dítěte. Čas, který stráví děti s otcem může být vyplněn jinak. Ten snímek s tím otcem na kole bych tak nezavrhoval. Proč by to mělo být jednou za rok? Snažím se s naší dcerkou jezdit každý víkend. Dokonce jsem si koupil kolečkové brusle. Chodíme spolu do parku a ona se učí na kole, já na bruslích. Ve všední dny se večer samozřejmě také účastním koupání, čištění zubů, převlékání, vaření a případného krmení, ale už to jaksi není to těžiště. Podstatu odcovské role cítím spíše v tom, vyvézt rodinu třeba na výlet, zorganizovat volný čas nebo si vůbec vzít na chvíli děti sám na starost a dopřát manželce oddych a "výlet" za hranice stereotypu. Tady si myslím, že je právě ten prostor pro navazování vztahu k dětem a formování jejich psychiky. Ale že by se tato otcovská role nějak moc publikovala nebo propagovala jsem si teda nevšiml. A je to škoda, protože být otcem je docela fajn. Ale kdybych podstatu otcovství chápal jen jako podílení se na domácích pracech a vydělávání peněz pro rodinu, tak bychom z toho asi brzo zcvokli všichni.
Našemu druhorozenému miminku se nyní věnuji výrazně méně. Je to asi tím, že s miminem tyhle věci moc dělat nejdou a třeba by mě zajímalo, jak vybalancovat vztah k více dětem. Jestli si mám dělat kvůli tomu výčitky a hledat řešení, nebo je to normální. Ale copak se tím někdo v nějakém časopise zabývá?
A s tou chůvou a domácím robotem to zase není tak žhavé. Péče o miminko je náročná, ale zároveň taky krásná, neopakovatelná a netrvá zas tak dlouho. A ty ostatní domácí práce jsou dnes značně zautomatizované. Prádlo pere pračka, nádobí myje myčka, žehlit se většina věcí nemusí. Pleny jsou jednorázové, zadeček se utírá vlhčenými ubrousky. Nákup v hypermarketu, kam se jezdí autem, je vcelku zábava a když se nestihne uvařit nebo na to není nálada, jde se prostě někam do restaurace. Já bych šel na chvíli na mateřskou hned. Ale bohužel by to v práci neprošlo, takže si to nemohu dovolit a moje manželka to naštěstí chápe.
Předchozí