Ahoj Evelyno (doufám, že mám jméno dobře, pokud ne, moc se omlouvám),
to je přesně to, o čem jsem se snažila napsat. My jsme prodělali totéž, v bleděmodrém...navíc paní učitelka měla "originální" výukovou metodu - všechny děti musely udělat denně stránku češtiny, stránku matiky a stránku čtení. Bylo jí jedno kdy a kde, takže můj syn, nejsa tak uplně blbý, zjistil hned po prvních dvou měsících, že jedničku z psaní má jen dcera pana ředitele a její tři kamarádky, dvojku pak občas ti nejlepší a tedy že i přes největší snahu nemůže lepší známku dostat. Takže nadrásal ve škole maximum, co stihl, doma pak vzorně dopsal dva řádky, co mu zbyly, a vyrazil ven, zatímco dcerka od sousedky ve škole napsala dva řádky, doma pak celé odpoledne malovala zbytek, aby to měla pěkně a pečlivě, ven šla večer s maminkou na procházku...a druhý den dostali oba stejně dvojku. Myslím si, že je blbost učit všechny děti stejně - na naší druhé škole si paní učitelka sehnala celou sadu omalovánek, co jsou podle čísel a nebo podle vyjmenovaných slov nebo spojovaček - a "Jsi hotový? Tak maluj, holoubku..." můj syn, když zjistil, že je to pro ty chytřejší jako odměna, tak dokonce dobrovolně kreslil a sám si začal chystat pastelky...Není to v nadání, ale v přístupu...mimochodem na první škole bylo 20 dětí se dvěma jazyky základními, na druhé 25 dětí, z nichž část dělala rozšířenou angličtinu, část normální a někteří němčinu - a zvládli ještě i nácviky na besídky, hru na flétnu atd. Problém je spíš v tom, že mnozí rodiče nedokážou napsat to, co ty:"my jsme se dítěti hodně věnovali a proto tolik ví!" - mnozí rodiče s dítětem doslova namemorují a nadřou počítání "aspoň do těch desíti" a pak tvrdí, že je dítě nadprůměrné protože "oni to zdaleka ti ostatní neumí, ale holt mají protekci"...a bohužel hlavně tihle pak trvají na oddělení dětí a na zdůrazňování jejich vyjímečnosti - myslím si, že si tím léči svoje komplexy...řekla bych, že opravdu nadané dítě si dokáže zábavu i najít, je-li mu to dovoleno...osmileté gymnázium mi připadá jako úplně nejrannější varianta oddělelní těchle dětí, a to ještě s výhradami.