Ahojky Sosane,
vím, že jsi reagoval na Klářin příspěvek, ale ten byl reakcí na ten původní. Teď se přiznám, že Kláry reakci si moc nevybavuji, ale mám pocit, že byla přiměřená tomu, co se v článku píše. Prostě můžeme se dohadovat, jaký by měl být současný otec, ale pokud chce to, co je v článku, tak se musí chovat jako matka :o) Aspoň je to můj pocit, proč jsem už psala.
Pokud jsou chlapi vyzývání, aby pomáhali, má to svůj důvod - často ten, že ženy, ač na mateřské, stejně pracují, navíc často po nich muži chtějí ještě další věci navíc - aby byli hezké. A po porodu je to fuška :o) Jistěže to tak bylo i dřív, ale dřív byla volnější doba. Dítě se hodilo do šátku, vzalo na pole, šátek se pověsil coby závěsné lůžko mezi stromy a matka mohla v poklidu pracovat. Případně ho frkla na starost starším dětem. Já si s dítětem poradila prakticky stejným způsobem, ale jenom proto, že moje práce je "úřednická" - počítač, obíhaní úřadů... Kdybych měla nastoupit do svého zaměstnání (coby dětská setra), tak už bych neuspěla, protože tam bych s dítětem na zádech neměla šanci. Dneska mají ženy pračky na praní prádla, dřív ale měli lidé jedny šaty na všední den, jedny na svátek, takže údržba byla rychlejší. Dneska má žena mikrovlnky, polotovary a trouby, dřív se vařily jednoduchá jídla - ovesné kaše, brambory na loupačku atd. Rozumíš? Dneska často říkaj - máte míň práce než dřív, ale stejně se vám furt něco nelíbí. Jenže ona to není tak docela pravda. Ale tohle bylo jenom takové odbočení, i když pomoc zmiňuješ, nemám pocit, že by to měl být hlavním problém zmiňovaného článku. V něm podle mne spíš jde o tu citovou či vývojovou stránku dítěte, jak v ní žena zabírá místo na úkor muže.
Že muž chodí s ženou po doktorech - proč ne, manžel taky chodil a teď už se celý třese na první ultrazvuk :o) Pokud to chce dělat, tak proč ne, nemyslím, že by to uškodilo jeho mužství. Navíc já jsem přesvědčená, že i v minulosti byli muži často u porodu. Ono se píše, že ne, že je to moderní záležitost. Já si ale nějak neumím představit, kam takový chlap z chalupy o jedné místnnosti zmizel, když mu několik hodin přes den přes noc žena rodila a porodní bába určitě přivítala nějakou tu pomocnou ruku. Konečně, vzpomínám si, že v jedné lékařské publikaci jsem našla zmínku, že v minulosti o osudu rodiček nerozhodovali ani tak lékaři, že spíš hlavní slovo měli jejich manželé a kněží, a pokud s lékařem nesouhlasili, tak měl smůlu...
nechci se s tebou hádat, asi vím, jak to myslíš. A myslím, že i já uvažuji podobně. Rozhodně respektuji, že manžel má časově náročnou práci a nechci po něm žádné vylomeniny. Když tak čtu, cos napsal, asi doma pomáháš víc, než můj manžel, asi se nad tím budu muset zamyslet :o))
S.
Předchozí