Zdravím všechny, je to už skoro rok, co jsem rodila, ale dodnes se nemohu vyrovnat s otřesným přístupem v Chebské porodnici. Nechci se nijak zvlášť rozepisovat. Už jsem sem dokonce loni psala, nevím, kam se můj příspěvek poděl :-( Ležela jsem tam kol. 5 týdnů, za tu dobu už si troufám tvrdit, že jsem poznala veškerý personál. Sestry na šestinedělí, fajnaž na vyjímky, ale přetrhnout se také nepřetrhli. Za to dole na porodním katastrofa. Pouze dvě sestry, které bohužel nevím jak se jmenují. Jsou vyškolené v Kadani akdo na ně narazil, má obrovské štěstí, tyto babči :-) jsou na správném místě. Obě když vyděli, že mám předporodní kurz z Kadaně, říkali, co dělám v Chebu, ať jedu tam.
No, to, že jsem tam ležela zbytečně, ani raději nemluvím, první týden bych pochopila. To jsem dostávala glukozu v kapačkách s podezřením na to , že je mimi menší. Ty ostatní týdny jsem tam ležela s tím, že sice jsem vpořádku i miminko, ale když už jsem tam jednou s tou diagnozou přišla, že už mě prostě domu nepustí. A tak jsem ležela a ležela..musím podotknout, že s touto diagnozou, tam vesele maminky domů pouštěli..
Asi po 4 týdnech mě zničeho nic propustili, ale hned za dva dny mi na monitoru p.doktorka oznámila, že opět druhý den nastoupím, tentokrát s tím, že přenáším. Ta samá doktorka, nemohla pochopit, proč zase nastupuji a kdo že mě tam zas poslal!! To byl pátek a tak jsem víkend zase vesele proležela, s tím, že se mnou nic dělat nebudou a že jsem klidně mohla přijít až v pondělí.
jednoho večera pro mě přiběhli ať se okamžitě sbalím a jdu na sál, nikdomi nedokázal říct, co se děje, jen jsme strašně spěchali a já jen stihla napsat manželovi. Dole se nic nedělo, chtěli mi jen natočit monitor. Manžel mi samozřejmě volal, ale já si telefon zvednout nesměla, vysvětlení jsem nedostala. Nakonec mi to bylo dovoleno s tím, že mu mám říct ať neotravuje.
Druhý den jsem podepsala revers a odjela do Kadaně. Bylo to jedno zmých nejlepších rozhodnutí v mém životě!!
Tam nemohli pochopit, proč si mě tam nechali, že já i miminko jsou naprosto v pořádku a že mě nebudou trápit a vyvoláme porod. Na ten velmi ráda vzpomínám a jsem štastná, že jsem nerodila v Chebu. Všichni byli úžasní, ještě před posledním zatlačením mi sestřička dala sama napít, at mám sílu :-), všichni včetně pana doktora mě úžasně povzbuzovali a já si tak mohla užít ty nejkrásnější chvíle. Manžel u porodu neplatí s tím, že je to samozřejmost a vítaná podpora. Odcházel v 1 h ráno, 3 hodiny po porodu. Abych mohla zavolat manželovi, sestřička mi ochotně běžela pro telefon a mnoho a mnoho jiných.
Závěr: Chebu velké veliké mínus!!!