Ahoj,
to cos napsala téměř dokonale popisuje můj život.Rozdíl je jen v tom, že mě moje matka zrovna nemusela,protože jako nemanželskou, potom co mě odložila k prarodičům, si mě zase musela po smrti dědy vzít zpátky(babička už by na to nestačila).No, a maminka si mě teda vzala do své nové rodiny, kde byl konečně manžel a dítě na cestě, a kde pro mě rozhodně nebylo místo. Takže jsem v sedmi letech uklízela po těch dospělých, aby mě měli rádi,jenže, Popelky zkrátka existují.Dodneška potkávám sousedky,které si m občas braly na noc, když doma nikdo nebyl a já neměla klíče a pamatuju si jak o mé matce mluvily. Jinak to s tou šikanou je přesné.I s fantazií atd.
Obávám se, že většině žen tak zcela nevyhovuje mužská mentalita jako blízká.Na ty kamarádky asi nakonec dojde,iluze o mužích přejdou,jen to zařazení do společnosti... tak to se mi dodnes nepodařilo,nemám ráda ten všeobecný konzum, myslím,že pokud člověk hledá něco cenného,na tuto společnost se asi nezadaptuje. Ale třeba...
Předchozí