Ahoj Sylvi,
s tím porodním domem to je teda smůla. Teď už snad zbývá jen emigrace :o))). Moje kamarádka, která žije v San Franciscu tu byla nedávno na dovolené a vyprávěla o rizikovém předčasném porodu v osmém měsíci, ale bylo to spíš jako dovolená. V bazénku, volnost pohybu, přítomnost manžela, PA, pití i lehké jídlo a po porodu možnost odejít, kdy sama chtěla, přestože dítě nesálo, mělo podváhu a bylo krmeno stříkačkou. Nikdo se na ni nedíval, jako na krkavčí matku jen proto, že se o dítě chtěla starat doma s pomocí dětské sestry, která k nim spolu s PA docházela. Všechno zvládla bezvadně, na holčičce by nikdo nepoznal, že měla trochu těžší vstup do života. Neumím si představit, co by se dělo v běžné české porodnici, kdyby chtěla po dvou dnech i s dítětem odejít domů. Já mám osmiletého kluka a šestnáctiměsíční holčičku a jsem ráda, že už to mám za sebou. V blízké době by chtěla sestra ještě jedno mimi, ale do normální porodnice se jí už taky nechce.
Přeju Ti, aby sis dobře vybrala ( co takhle tatínek s holčičkou v penzionku ve Vrchlabí, jako že to je výlet kvůli ní a návštěvy u Tebe a miminka ).Náš starší to taky nebere úplně klidně, nekdy se chová jako důchodce a sekýruje holčičku pro blbosti a jindy je málem jako miminko. Nejvíc žárlí, když musí dopoledne do školy.
Ještě poznámka : já jsem taky hypochondr. Původně jsem zdravotní sestra ale všeobecná a se specializací na elektrodiagnostiku v neurologii, což již 8 let nedělám, takže i v porodnictví jsem naprostý laik. Ale již ve škole při odborných předmětech a pak při nějakém studiu jsem vždycky trpěla úplně vším:o))).
A ještě : zaregistrovala jsem se jako Evelyn, aby se to tak nepletlo. Mám tu moc jmenovkyň.
Ještě jednou hodně štěstí Eva.