Ahoj Kateřino,
zarazilo mne, jak se některé myšlenky mohou vyskytovat u více lidí najednou. Představte si, že jsme dali našemu prvorozenému synovi první jméno po otci a dědečkovi a druhé po svatém otci. Takže je stejně jako Váš syn - Jan Pavel. Vzpomínám si, jak jsem dala přes protesty mé tchýně tehdy dost neobvyklé jméno své dceři - bylo to krátce po svatořečení sv. Anežky a ona dostala jméno po ní. Úsměvná situace nastala, když se dostavila na první návštěvu naše dětská paní doktorka a Honzíka (tehdy 5letého) se ptala, jak se jmenuje sestřička. Vůbec nezaváhal a odpověděl: "Svatá Anežka!" Jen doufám, že si budou svých patronů po celý život vážit a budou na svá jména hrdí.
Zdravím Vás z Prahy a pokud máte děti v podobném věku jako já, ráda bych uvítala Vaše postřehy o výchově potomků ve věřící rodině (na můj E-mail).Srdečně zdraví
Monika Zdislava