Abych napsala me inspiroval clanek uz nikdy vic rodit.Rodila jsem poprve pred sesti lety.Bylo to dost bolestive,ale zaroven nove.Od sesteho mesice jsem mela krizove bolesti.Bylo to opravdu dost bolestive,ze to je uz na porod, jsem poznala az kdyz mi praskla plodova voda.Tak jsme vyrazili do C.Budejovic.Jsme z okresu C Krumlov a mame to do Budejovic kolem 55km.Vubec jsem nepremyslela nad tim,ze bychom jsme to nemuseli stihnout.Vedela jsem jedno;ja do jiny nemocnice nechci.Musim opravdu rict,ze byli moc a moc vsichni prijemni a mili.Poradili mi,jako prvorodicce,co mam delat a jak se chovat.Po sesti hodinach bolesti krize a bricha,byl nas andelicek (tak ji rikali sestricky na sestinedeli) na svete.Bolesti byli tu tam,a ja rekla rodit nikdy.Ale uz po dvou hodinach jsem vedela,ze to nesplnim.To,kdyz se na me moje holcicka poprve usmala a ja videla,jak je vlastne krasna.Potom po dvou a pul roku jsem tam opravdu byla znovu.Tentokrat jsem nemela,ale prasklou pl.vodu,ale se strasnou bolesti krize.Za 4hod.byla na svete druha holcicka(kterou si sestricky pojmenovali dracek,protoze porad brecela).Bolest byla opet velika,ale stalo mi to za to.Za to ,ze jsem porodila novy zivot.Zdrave a hlavne zive dve krasne holcicky.Dneska uz je ta starsi v predskolnim veku,a ja stale vzpominam na to,jak prisla na svet.A ja?ja uz se pripravuju na to,ze stejne jeste do tretice do tech Budejovic pojedu.Bolest prejde a ja budu mit zase novy a zdravy zivot DOMA.
MAMINKY,STOJI ZA TO,TU BOLEST PRODELAT.