Váš příspěvek mně vyprovokoval k napsání mé zkušenosti.

Po prvé můj porod v Českých Budějovicích (1999) skončil císařským řezem, do porodní zprávy mi bylo napsáno z důvodu úzké pánve. Začala jsem se zajímat o porodnictví, přečetla hodně knih alternativních i lékařských. Dospěla jsem k názoru - hlavní chyby v ČB
- vyvolávání porodu
- protržení plodové vody (při cca 4 cm)
- nevpuštění otce na hekárnu (prý by to mohlo ostatním maminkám vadit) - z toho vyplývající zklamání a psychická nepohoda.
Řekla jsem si, udělám všechno proto, abych příště porodila normálně. Protože jsem z až z Šumavy, Vrchlabí nepřicházelo moc v úvahu, vybrala jsem si CAP na Bulovce (2002).

Měla jsem utkvělou představu, že mně nikdo nedonutí rodit na zádech. Jaké bylo moje zklamání, když jsem zjistila, že jestli mohu rodit v CAP, je trochu dílem náhody (vím, že za to nemůžete, protože je jeden). Děsila mně představa hnát se přes půl republiky, abych skončila na klasickém porodním sále. Druhá věc byla komplikace - nechtěli jste mě do CAPu vzít, protože 1. porod skončil císařským řezem a vzhledem k zprávě k těhotenské průkazce (úzké porodní cesty) mi byl navrhován rovnou císařský řez. NEVZDALA jsem se. Díky skvělému panu doktorovi MUDr. Dvořákovi. Byla jsem neústupná, domluvil se se mnou, že to tedy zkusíme, že nakonec prý je stejně lepší císařský řez po rozběhlém porodu než plánovaný. Díky přenášení jsem u Vás trávila čas na šestinedělí (všichni poměrně příjemní, dokonce mě pan doktor pustil na procházku odpoledne ven). Večer už jsem byla zoufalá - termín daný MUDr. Dvořákem, do kdy je ochoten čekat se blížil, znala jsem přes jednu známou Olinku, zavolala jsem si jí. Přišla, uklidnila mě, namasírovala mi břicho masážními olejíčky. Zkrátím to, přes noc jsem dostala porodní bolesti, měla jsem strach na sebe moc upozorňovat, aby si doktoři nemysleli, že porod trvá moc dlouho a nutili mě do CS. Ráno kontrola - otevřená na 1 cm, byla jsem docela zklamaná - celou noc bolesti po 5 minutách a nic. Cca v půl deváté jsem šla za manželem na chodbu, praskla mi plodová voda. Rychlý přesun na porodní sál (klasický, ale se sestřičkou z CAP). Rodila jsem v sedě, žádné nohy v třmenech, napít jste mi dali. V půl desáté se nám narodila krásná holčička. Za chvíli přišel MUDr. Dvořák mi pogratulovat a říct, že sám nevěřil, že je možný normální porod.

Je jasné, že vše je o přístuou lidí. I když jsem nechtěla klasický sál, nakonec jsem byla spokojená. Doufám, že až budu čekat další, bude CAP pořád fungovat.