Janino - ne, pozor - to naopak. Normální cesta (kolik musíš mít, abys po odebrání 5 měl 2) je VŽDY PRVNÍ. Ukázka úpravy výrazu byla jen jako zajímavost, rozhodně ne jako standard. Napadla mě, protože jsme na to narazili hodně nedávno. Já neočekávám že tohle bude používat, očekávám, že bude vědět, že tento postup existuje. Pamatuju si, jak mě jako malé dítě babička učila "sčítat pod sebe" - a bavily jsme se tím dlouhé hodiny. Ona ode mě měla asi klid :-). A nemyslím že by mě to nějak poškodilo. Jen mě to inspiruje: může přece znát. Je rozdíl říct "dělej to takhle" a "existuje ještě jeden způsob". Násobení jsem ho taky neučila, naopak jsme ho dloooouho okřikovala, ať toho nechá, že má na to času dost. Ale tohle se u nás nesetkává s úspěchem. Takže ta věc nestojí "učí ho počítat jinak = samozřejmě že to počítá vždy z paměti" ale "netají mu existenci i jiných způsobů výpočtu a postupů". Já sama jsem tohle ve škole cítila jako jisté omezení. Rozhodně bych tehdy uvítala, kdyby mi někdo vysvětlil "jak se to dělá" - pochopitelně, stručně a jasně. No, školitel mi vždycky vytýkal hlavně to, že na témata, která mají být jaksi zahalena tajemstvím vnáším až moc jasný pohled a takhle by to tedy nešlo, z tématu populační genetiky maj mít lidi respekt :-) a já mu to kazila...