Sosane,

víš, co se mi vás, mužích (naštěstí pouze některých, a je vás čím dál míň) velice "líbí"? Že pokud doma hejbnete zadkem, mluvíte o "pomoci manželce". Oprav mě, pokud se pletu, ale v domácnosti žije nejenom žena, ale i muž a často i děti. Proč by se tedy i oni neměli zcela samozřejmě podílet na údržbě domácnosti? U nás péče o domácnost funguje tak, že kdo má čas, udělá potřebnou práci. Teď jsem s dcerou na mateřské, takže většinu během dne udělám já, dokud jsme děti neměli, uklízel ten, kdo byl zrovna doma. Takže když jsem přes víkend byla v práci a manžel měl volno, zcela samozřejmě uklidil. Kolikrát když vidí, že nemám chuť do vaření, tak mě prostě vyhodí od plotny a "něco" (pokaždé špagety) uklohní on. A nepředhazuje mi, že mi "pomáhá", prostě to bere jako samozřejmost, možná proto, že nějaký ten rok žil sám a předtím se staral o babičku, která sice byla až do konce života v základních věcech soběstačná, nicméně ke konci trošku "mimo", čemuž odpovídal i stav domácnosti. Jasně, jsou věci, které nevidí - špinavá vana, záchod, děravé ponožky..., takže ty zbydou vždycky na mne. Samozřejmě, pokud je tvoje žena v domácnosti a nepracuje ani neskáče kolem dětí na mateřský, tak se omlouvám, jestli domácnost je "jejím povoláním", tak šel můj příspěvek mimo.

S.