Jsme v obdobné situaci. Náš Lukášek je prostě "babiččin". Vzhledem k tomu, že se jedná o mou matku, pouze jsem si s ní "vyjasnila" pravidla. Tzn. zakážu-li něco, nebude to babí dovolovat, plácnu-li Lukáška za např. fackování brášky, nebude ho litovat atd. atd. Babičky jsou sice na rozmazlování, ale když s nimi žijete, nebo se často vídáte, časem byste přišla o veškerou autoritu. A to, že Lukášek brečí, když např. odjíždíme na chalupu - snažím se ho zabavit (koukáme na auta, světýlka a tak) a většinou za chvíli stejně usne.