Ahoj Stáňo, je bezva, že tvůj Ondra zná cenu peněz už v tomhle věku. Můj názor na kapesné je přibližně stejný jako tvůj. I já bych to tak chtěla u mé nejmladší dělat. Ale na to mám dost času. Dvě starší děti jsem nedávno "zdědila". Manžel je má z prvního manželství a v dubnu jim zemřela maminka, takže žijí u nás. Vztahy mezi námi jsou fajn, jen s jejich nároky nesouhlasím. Zřejmě byly vychovávány v domění, že na tátovi peníze rostou. Kapesné mají poměrně velké - 500,- od táty a ještě něco od prarodičů. Peníze mají na svou osobní spotřebu. Vše co si koupí tzv. užitkově (šaty pro radost, jízdy autem po Praze)manžel ochotně financuje. Manželovi do finančních věcí nechci moc mluvit - rodina nestrádá, ale myslím si, že děti tímto přístupem hrozně kazí. Hlavně dcera nezná ve svých 15-ti letech cenu peněz a čím více má, tím chce víc. Já vyrostla v poměrně skromných poměrech a nevím, zda nejsem v tomto ohledu moc přísná. Ale u Šárky budu určitě k řešení otázky kapesného přistupovat podobně jako ty.
Lenka