Mě by zajímalo, proč zastánci klasické medicíny se neustále navážejí do těch, kteří chtějí převzít zodpovědnost za své zdraví, svůj životní styl a svoji osobnost. Nevšimla jsem si, že by byl někdo k alternativní medicíně nucen. Já osobně uznávám obě varianty, antibiotika beru jenom pokud je mi tak zle, že už mi vůbec nic jinýho nezbývá (tak jednou za 7-8 let), migrenu si léčím cvičením a relaxací, zajímám se o to, jak moje (ne nějaké průměrné)tělo funguje a snažím se mu vyhovět. Když si zlomím nohu, nechám si ji dát do sádry a s díky odmítnu utišující prostředky proti bolesti, neboť zkušenost bolesti beru jako školu života. Ale nenutím nikoho, aby dělal totéž - když ty prášky chce a potřebuje, ať si je vezme.
jeden můj zkoušející doktor mi tvrdil, že na alternativní medicíně je špatné to, že ve vás vzbuzuje falešné naděje - samozřejmě že existují podvodníci, kteří této oblasti znemužívají. Máme ji proto zakázat? existují lidé, kteří jsou neuvěřitelně neschopní v klasické medicíně a taky ji nikdo nezakazuje.
Dále mi tvrdil, že alternativní medicína "neobjevila nic nového", všechno prý už zná ta klasická - hladovku, masáže, zdravou výživu, atd. Tak proč je zavedeným zvykem, že doktoři, místo aby člověka poučili, jak se má i v nemoci dál hýbat a cvičit podle svých možností, s omezeními, tak, aby si neublížil, tak řeknou "necvičte..."
Můj přítel byl v nemocnici s lupenkou (kterou mu klasická medicína vyléčit nedokáže) a neměl možnost se pomalu pohnout, natož si pořádně zacvičit. Proč nám tedy nějaký ten klasický doktor neporadí, jak čistit tělo půstem, když to znají?
podle mě nejdůležitější je VLASTNÍ zodpovědnost - doktor má být rádce a ne diktátor. Případů selhání je dost na obou stranách, tak buďte tolerantní a nechtějte ochránit ostatní "chudáky" - ti ostatní chudáci by totiž měli mít vlastní rozum, vlastní zodpovědnost a vlastní svobodnou volbu.