Muj manzel ma take casove narocnou praci. My se to ale snazime zkoordinovat tak, ze holt manzel vyrazi do prace uz od 7:00, aby mohl byt v tech 19:30 doma a vykoupat Annabellku. Ze zacatku jsem ale musela "obcas vypenit", nez jsem ho k casnemu vstavani "dokopala". On byl zvykly pracovat od 9:00 a vracet se az kolem 21:00.

Jinak nastesti mame pracku a susicku v garazi. Musim se priznat, ze mam obrovsky odpor k domacim pracem. Varim rada, prani mi take nevadi. Nezehlim - veci, jez se musi zehlit davam do cistirny a kosile si manzel zehli sam:-) Nekolik let k nam dochazela pani na uklid, coz bylo bajecne. Ted jsme v procesu stehovani a tak "musim" uklizet. Vzhledem k tomu, ze cely den se venuji 100% dcerce, tak cas na uklizeni mam akorat od 20:00, kdy dcerka spinka. To jsem ale uz tak unavena, ze to vzdycky odlozim az na vikend. Poslu manzela s malou do parku a snazim se v rychlosti uklidit, co se da...

Ja moc neverim v to, ze chlap, jez neni zvykly doma pomahat, se to nauci. Myslim, ze pokud tak neni vychovany, tak s nim nic nehne. Proto se meho manzela nesnazim zmenit a nezaclenuji do domacich praci. Pokud potrebuji jeho pomoc, tak mu konkretne reknu, co, kdy a jak potrebuji a on to bez reci udela. Starost a vychova Annabellky je ale neco jineho. On sam citi, ze chce s Annabellkou byt co nejvice a tak se ji venuje hlavne o vikendu a ja si mohu odpocinout. Nastesti jsme oba s manzelem lidi, jez nemusi mit doma "vzorne cisto". Nemame doma "bordel", ale "urcite detaily", nas treba nekolik dnu nevzrusuji...