Na ten odběr se klidně vykašli: znám mnoho matek, které měly špatné výsledky, i velmi velmi špatné, nátlak na potrat ze strany doktorů, a mají úplně zdravé děti. Znám takových stovky. Nemohu si však vzpomenout na nikoho, komu by vyšly blbě, a dítě opravdu bylo postižené.
Někdy se stane, že výsledky jsou OK, a dítě ne, ale to je velice ojedinělé.
Přijde mi, že si tím doktoři dělají genetickou statistiku: když je tam toto, tak co pak vyjde.
Nemají žádnou zodpovědnost za omyl.
Rizika amniocentézy: mechanické poškození miminka, možnost infekce, možnost následného potratu (stává se, procento není úplně zanedbnatelné). A jak jsi psala: můžeš mít teď třeba zdravé dítě, udělají tento zákrok, výsledky budou v pořádku, ale protože mimi zavlelkli infekci, může pak být poškozené hodně.
Jestli dítě chceš, tak si ho přece stejně nenecháš vzít. Mohlo by Tě to doživotně mrzet, a taky by se Ti mohlo stát že po provedeném potratu už nikdy neotěhotníš.
A nakonec: i s postiženým dítětem lze prožít nádherný život. To jen tady ta konzumní společnost každého, kdo není krásný, mladý a zdravý vydává za defektního, který má být utracen. Což připomíná příjezdovou rampu v Osvětimi.
Předchozí