Měla jsem dítě s rozštěpem patra. Taky jsem prožívala totéž. Lékaři mi striktně řekli, že nejde do nekonečna dítě sondovat. Musí se prostě naučit kousat a žvýkat samo. Tak se syna udělala housenka, smotala se do kusu hadru (viz nařízení Kojeneckého ústavu Ostrava Zábřeh). Dítě musíte nakrmit prostě násilím, ať chce nebo ne. Byla oprskaná celá kuchyň i kuchyňská linka. Později se syn naučil. Chutnaly mu výraznější chuti: rybízová přesnídávka apod. V třinci na plastické chirurgii mi řekli, dokud se nenaučí kousat a žvýkat, nemůže být přijat k operaci. Upozornili mě, že po operaci musí být velice opatrně krmen, aby nedošlo k roztržení patra. Všechno dobře dopadlo. Všechno jsme přestáli a kuchyň vymalovali.