Dobrý večer Jarko, tak to je mi moc líto, co se Vám stalo, to víte, taky jsem se bála o holčičky, tak asi jako každá maminka. U nás to bylo umocněno tím, že jsme na ně opravdu dlouho čekali. Říkala jsem si, že musím vydržet, co možná nejdéle, ale to víte, sil ubývalo.A právě p.dr.Henčlová mě v těchto chvílích hrozně moc pomohla. Jak jsem už psala, bojovala jsem o každý týden, když jsem překonala 30.týden, tak se mi částečně ulevilo,a právě při vizitě jsem viděla i obrovskou radost p.dr.,prožívala to prostě se mnou a tak to má určitě být. A postupně to bylo obdobně s každým týdnem. Opravdu jsem nikdy nezažila, že by k nám na pokoj přišla ve špatné náladě a to měla třeba po náročné noční, že by nás odbyla nebo něco nevysvětlila.Bylo vidět, že byla unavená, ale prostě to nikdy na sobě nedala znát, vždy řekla něco vtipného, povzbudivého, že jsem hned měla lepší náladu i já a chuť zase bojovat.
Ale skvělá byla také p.uklizečka z 5.p., porodní asistentka Štěpánová Karla, dr. Maule a samozřejmě i p.primář Macko, který za každé dítě bojuje s obrovským nasazením.
Přeji Vám ať teď zažijete jen ten nejkrásnější okamžik při narození Vašeho děťátka, vždyť, co Vás může udělat šťastnější než narození zdravého miminka, mějte se moc pěkně a hodně štěstí Dana Matějová