Milá Petro,
reaguji na Váš příspěvek, i když s větším odstupem.
Jak už bylo uvedeno, krevní testy na toxoplazmózu se dělají v těhotenství standartně (prý) a na základě výsledku by lékař měl nastávající maminku informovat o této chorobě. Sama jsem se dostala do situace, kdy mi z výsledku krevních testů bylo sděleno, že patřím do té malé části nastávajících maminek, která obranné látky proti toxoplazmoze nemá. Vzhledem k tomu, že bydlíme na vesnici, je prý má šance na nakažení poměrně větší a tudíž mi bylo sděleno, že se hlavně musím okamžitě přestat stýkat s případnými domácími mazlíčky a to nejlépe celých devět měsíců.
Vzhledem k tomu, že náš pes je opravdu "domácí mazlíček", měla jsem pocit, že mi snad pan doktor sděluje, abych ho věnovala útulku. Na takto položenou otázku sice zaváhal, ale sdělil mi něco v tom smyslu, že si mám rozmyslet co chci.
Pochopitelně jsem se jako prvorodička náležitě vyděsila a celý večer jsem probrečela nad problémem, co s tím.
Naštěstí mne napadla spásná myšlenka navštívit druhyý den paní veterinářku, ke které s naším mazlem chodíme. Když jsem ji vylíčila svůj problém, zakroutila hlavou nad nefundovaností některých lékařů a poskytla mi velmi vyčerpávající informace týkající se této choroby i případných rizik z hlediska koček a hlavně psů.
Zatím se snažím řídit jejími radami a snad to zatím vychází. Pravda je, že když jsem po čase vyžadovala opakovaný krevní test (údajně se riziko nákazy nedá vyloučit celých 9 měsíců, jen se liší rozsah poškození plodu), řekl mi pan doktor opět něco jako: "No když si o to tak říkáte, tak vezmeme o zkumavku navíc..." a od té doby je ticho po pěšině.
Tak jsem po celé té anabázi o něco chytřejší ohledně toxoplazmózy, jen pořád nevím, jestli bych neměla vyměnit gynekologa.....
Srdečně Vás zdravím.