Ja mam zkusenosti s vychovou dcery v tehdejsim SSSR. Byli jsme tam s manzelem sluzebne (zadna politika,ale veda) celkem 7 let. Bydleli jsme v malem mestecku nedaleko od Moskvy. Muj muz je navic Slovak. Na dceru jsme mluvili pro zjednoduseni provozu ovsem cesky. Kdyz ji bylo neco pres rok,dali jsme ji do jesli - oba jsme pracovali. Tam slysela cel den rustinu. Protoze byla ale porad nemocna,dohodla jsem se s kamaradkou Madarkou,ktera sedela doma se svymi dvema detmi,aby nasi dceru alespon pul dne hlidala. To ji byly 2 roky.
Dcera zacala po tydnu mluvit a la madarsky. Znelo to jako madarstina,ale kamaradka rikala,ze to ma jen madarsky prizvuk,ale slova jsou zcela vymyslena. Postupne ale skutecnych madarskych slov pribyvalo a nakonec - asi po pul roce,dcera mluvila jak cesky,tak i madarsky. Pak sla dcera do skolky,asi ve 3 ketech. Velmi brzo zazala mluvit rusky a mluvila zcela bez prizvuku jak cesky tak rusky. Oba jazyky vubec nepletla. Madarstina zustala zapomenuta.
V 6 letech jsme se vratili a dcera sla do skoly. Od 4 let umela cist (jen cesky) a skola ji nedelala zadne potize. Ac jsem se snazila,do roka skoro rustinu zapomnela. Po dalsich 4 letech jsme jeli zase zpet na 3 mesice a dcera tam sla opet do ruske skoly. Po nekolika dnech se ji znalost rustiny vratila, ve skole jak cetla tak i psala (v te dobe uz ovsem ziskala zaklady azbuky v nasi skole).
Ted neumi madarsky samozrejme nic,rusky mluvi s velmi dobrym prizvukem ale nema slovni zasobu.
Mozna,ze jsme meli stesti,ze byla nadana na jazyky,ale my jsme opravdu zadne problemy jsme nemeli.
Předchozí