Představte si, že na prvního máje přijdete po krásné procházce s chutí na pohár s tříměsíčním miminkem do restaurace, je tam jediný volný stůl daleko od ostatních, kam nesahá kouř. Za chvilku přijde rodinka také s miminkem v kočárku a s cigaretami a ptají se, jestli tam máme volno.
A když odpovíme, "Ano, ale prosíme nekouřit...", tak se na nás snese úplné hromobití, jako že to na nás schválně foukat nebudou, že se to rozptýlí, že děláme, jako by celá restaurace byla naše. Jednoduše jsme dostali za naši slušnou prosbu vynadáno, tak jsme se sebrali a odešli. Došli jsme do jiné restaurace (docela daleko) a tam se situace opakovala - jenom nám nadávali do inteligentů a podobně. Málokrát v životě mě neco tak vytočilo, jako jejich neohleduplnost a drzost.

Kojící maminky jsou nejen ohleduplné, ale ani netouží se vystavovat. A miminka prostě potřebují nakojit. Kdo se na to nechce dívat, ať se dívá jinam.

Ale utečte před kouřem, který se za kuřákem táhne někdy i 30 metrů. Nemůžete ani počkat na autobus.

A ještě horší je, že mi jeden KUŘÁK na zastávce MÁLEM POPÁLIL dítě. Řadil se do fronty na nástup do autobusu s cigaretou u pusy, pak tu cigaretu dal dolů HOŘÍCÍM KONCEM dozadu - DVACET CENTIMETRŮ OD OBLIČEJE Elišky.

Zajímalo by mě, jestli odpůrce kojení na veřejnosti pohoršuje to kojení víc, než zakouřené a zaplivané autobusové zastávky, ulice plné odpadků a podobně. Odpůrci, prosím, odpovězte.