Porodnice Jindřichův Hradec? Super!

Úvodem se sluší přiznat, že jsem povoláním redaktorka a už při nástupu do porodnice jsem byla rozhodnuta se o své zkušenosti později podělit. Nemám zároveň žádný důvod se domnívat, že by se ke mně personál porodnice choval z tohoto důvodu jinak. O mé práci jsem nikoho neinformovala, snad vyjma vyplnění vstupního dotazníku, kde porodní asistentku zajímá mnoho podstatnějších věcí okolo zdraví a "zaměstnání" je jen kolonkou ve formuláři.
Jsem z Prahy, kde je několik renomovaných porodnic, ale na můj vkus poněkud přeplněných. Hledala jsem proto možnost rodit v menší, ale moderní a příjemné porodnici. Tu hradeckou jsem si našla na internetu a po shlédnutí stránek ( www.hospitaljh.cz) se tam rozjela na prohlídku. Dojem ze vstřícného jednání lidí v kombinaci s nabídkou nově zrekonstruovaných prostor a moderních porodních sálů byl takový, že už jsem další porodnici nehledala.
Můj syn se tedy v říjnu narodil na oddělení primáře MUDr.Jaroslava Doucka a toho, že jsem jela do porodnice 2 hodiny z hlavního města, rozhodně nelituji. Od příjmu až po propuštění z porodnice, tedy za celý týden, jsem se nesetkala s jakýmkoli projevem neochoty, špatné nálady, nebo snad pocitem, že někoho obtěžuji. Právě naopak! Osobně snáším nemocniční prostředí hodně špatně. Lékaři i sestry ale dokáží na tomto oddělení k profesionalitě přidávat i velikou dávku lidskosti a laskavosti a byly chvíle, kdy mi právě ta laskavost a trpělivost pomáhala daleko více, než všechny medikamenty. Velice trpělivě tu například řešili i mé problémy s kojením. Se synem nás při každém pokusu, tedy i v noci, sledovala a pomáhala nám odborná sestra. Díky tomuto dvoudennímu úsilí a podpoře ve chvíli, kdy jsem rezignovala a smířila se s tím, že miminko bude muset být krmené z lahve, teď nemusím cpát dítě umělou výživou.
Využila jsem možnosti zaplatit si nadstandardní pokoj, kde s námi mohl přespat i tatínek. To byla jediná má investice navíc. Ostatní péče, jakkoli mi také připadala nadstandardní, byla v rámci běžného zdravotního pojištění.
My novináři nemíváme tolik příležitostí psát pozitivní zprávy. Jsem ráda, že místo, které jsem vyzkoušela na vlastním miminku, mi nedalo příležitost kritizovat.
Štěpánka Čechová
(redaktorka ČRo1 Radiožurnálu, t.č. na mateřské:-) )