Vážení,jsem v situaci,kterou bych nikdy nečekala.Vdávala jsem se z lásky v 18 letech.Během 6 let s nám narodily 2 holčičky.Vše bylo pěkné,já šťastná.Manžel jako voják z povolání jezdil na rehabilitace.Před 4 roky jsem zjistila,že kromě rehabilitace si užívá i vztah (nevěra).Cosi se ve mně zlomilo,ale "fungovala" jsem dál,i když jsem si pomáhala tu sklenkou vína,tu prášky na uklidnění.Nakonec jsem se začala vyhýbat i intimitě,(na veřejnost a pro rodiče jsme byli stále dokonalá rodina).
Letos na jaře jsem se seznámila s mužem,kteý je starší než můj manžel ( já 33,onen muž 43).Má 2 děti ve vlastní péči.Zpočátku jsme se scházelijen tak,já se sním cítila v pohodě,dával mi cit,který jsem s manželem už dlouho nepociťovala(nebo nechtěla cítit).
V listopadu mě tento přítel přivedl do své rodiny,představil dětem a já vše svěřila manželovi.Tak a teĎ nastala tato situace.Můj manžel,který je opravdu dokonalý otec starostlivý,vůči našim dětem úžasný,jen já jsem už tak trochu "jinde" mi toleruje,že já jsem 7 dní v týdnu v naší rodině (dcerky 13 a 10 let),kde "fungujeme " před dětmi jako normální rodina,chodíme do bazénu,jezdíme na výlety atd.
a 7 dní žiju v rodině přítele-starám se o jeho děti 7 a 12 let.V té době se moje dcerky ráno vypravují do školy samy a od 17 hodin jsou s jejich otcem ( ten vaří večeři,píše s nima úkoly atd.)
Moji rodiče mi vymlouvají tento nový vztah a vyčítají mi,že se dostatečně nestarám o své holčičky ( jsem s nima na telefonu) a pečuju o přítelovi děti.
S manželem nechceme zatím nic řešit,ale moji rodiče jsou z toho úplně nešťastní,slibují,že "nové" děti nepřijmou ,mají rádi mého manžela ( on je opravdu velice spolehlivý).
A já nevím co dál.Mamka mi říká,že toto by bylo akceptovatelné,kdybych byla sama,rozvedená nebo vdova,ale ne odejít z jedné roiny do druhé.Pláče,že šidím moje dcery a že také po 2-5 letech můj nový vztah sklouzne do stejného stereotipu.Navíc bývají problémy - mojextvoje děti.
Prosím,poraďte.