Taky si dodnes pamatuji na kozdodenni otazku: Co bylo ve skole?
A mou odpoved: Nic.
Tim bylo ovsem mysleno nic vyjmecneho, jako ze zadna znamka, pisemka nebo prusvih.
Zaroven je ale nutne uznat, ze jeste horsi je ta varianta rodicu, ktera se v den vysvedceni hrouti a lateri, kdyz vidi ty znamky. To je mimo jine vysledek toho, ze cele pololeti nepolozili tu stupidni vysezminenou otazku. A pak se divi. Uprimne receno, radeji se klonim k te variante pana Karbana.

Ostatne o mych skutecnych "problemech", kdyz mi bylo trinact, jsem stejne nehodlala s matkou diskutovat. Cely den jsem se zabyvala pouze tim, kdy zase zahlednu o prestavce na chodbe mou velkou lasku a co asi bude rikat. A vypravejte o tom doma mamince, kdyz se zepta, co bylo ve skole :O)