Nevím, jak je to jinde, ale já se dětí dotěrně ptám Co bylo ve škole? a Byly nějaké známky? ze zcela prostého důvodu: protože mě to zájímá. Jak jinak se mám dovědět, co děti zrovna ve škole probírají, jaké mají známky a tak? Jsou to možná pro ně blbé otázky (i když to si tak úplně nemyslím), ale zkrátka rodiče na ně potřebuji znát odpovědi. Žákovské knížky už na gymnáziu nemají. Ano, přesně jak píše Monty, oblíbené konverzační téma u nás škola není. Pochopitelně se zajímám o to, čemu se děti věnují ve volném čase, co čtou, jakou muziku poslouchají, jaké hry na počítači hrají apod. Pochopitelně si spolu o tom povídáme. Ale nechápu, proč bych se jich neměla ptát taky na školu! Naopak si myslím, že se jich na to ptát musím, přestože jejich odpovědi zní často stejně jako ty ve fejetonu pana Karbana. ČASTO, ale ne VŽDYCKY, v tom je ten vtip a v tom tkví i nadsázka zmíněného fejetonu (aniž bych chtěla fejeton "dovysvětlovat", myslím si, že je taky o tom, že teenageři jsou hrozně náladoví). Už jsem si víckrát všimla, že styl pana Karbana leckomu nesedne. Ale že dneska nesedl zrovna Monty, to mě trochu překvapuje. Vlastně - dost překvapuje.
J.