Syssi,
važ si hezkého období, které teď se synem prožíváte. Také jsem měla se synem takový hezký vztah, jaký popisuješ, ještě loni.(Zajímalo by mě jen, jestli ti řekne i to, zda se mu líbí nějaká spolužačka a tak, o tom se náš kluk se mnou nechtěl bavit nikdy). Můj syn se okolo 13.narozenin začal neuvěřitelně rychle měnit, hlavně fyzicky (mj. mu raší knírek), ale i hodně psychicky. Jeho odpovědi se stále častěji podobají těm ve fejetonu pana Karbana. Loni jsem mu hodně pomáhala s vytvářením školního časopisu. Letos už nechce. Loni jsme ráno jezdili do školy a do práce část cesty spolu. Letos jezdí sám. Loni jsme spolu chodili na koncerty a na výstavy. Letos půjde na koncert naší oblíbené kapely se spolužačkou :-(( A tak bych mohla pokračovat... Je mi to líto, ale myslím, že je to úplně normální, že to tak musí být. A nemyslím si, že bych byla úplně špatná matka. Myslím, že krušným obdobím puberty svých dětí musí projít každý rodič a je mi k smíchu, když tu někdo píše, že on se teda "otravným rodičem" nikdy nestane. Ale stane, stane.
J.