Dekuji Vam za tento clanek. Jsem matka dvou deti predskolniho veku ,nejsem studovany psycholog,presto souhlasim se vsim co jste napsal jako by jste mi mluvil z duse...
Nase rodina zije v USA,kde je snad nejvice moznosti prihlasit deti do soutezi krasy.Ja osobne nikdy sve deti do techto akci neprivedu. Soustredim se z nich vychovat kvalitni bytosti,ktere nebudou davat tolik vyznam zevnejsku a delit lidi podle toho jak vypadaji...
Kazdy z nas je necim jedinecny a verim,ze je dobre v detech vybudovat zdrave sebevedomi cim jsem a co delam ne jestli mam kouzelny usmev a nosik jako knoflicek..../i kdyz to neni k zahozeni,ze/
Obe deti se venuji sportu a ja je povzbuzuji za kazdou snahu a nevyzaduji ,aby byly nejlepsi...
Ja sama jako dite jsem byla velmi obdivovana a vyhravala jsem male missky a myslim,ze tim ve me bylo,ze musim byt vsude nej... je to tlak!
Jsem rada,ze tento problem leta nemam,diky Bohu,ktery mne ukazal jine hodnoty v zivote.
Proto je mi tech devcatek lito,Misto ,aby jsi spolu pekne pohraly s panenkama stavaji se z nich sokyne...