Buď mám zázračné dítě, nebo puberta ještě příjde :-), a tak se omlouvám - mám zkušenost jen s jednou 17ti letou slečnou :-). Takovýto hovor jsme nikdy neměly - zaplaťbůh. Taky si myslím, že je to o komunikaci. A jsem moc ráda, že když nestíhám, tak mne obohatí svými zkušenostmi a svým pohledem na věc. Respektujeme se na vzájem. Od ní jsem se dozvěděla soustu zajímavých tipů a informací... Hádáme se a perem :- ) naposledy o boty :-), ale dcera mi občas něco půjčí:-), protože já jí zas na něco přidám:-) . Je to stále moje malá holčička, někdy ke mně chodí ráno do postele pomazlit se a popovídat si.. Někdy zas od ní potřebuji útěchu a zastání já. Ona je to nejlepší, co mně v životě potkalo. A to jsem se kdysi, když byla malé mimi její puberty tak bála. Já totiž měla pubertu ukázkovou. Ale bylo to o tom, že jak se z lesa, tak se do lesa. S mámou jsem si nikdy nerozuměla a v pubertě jsem se nebála jí to říct naplno. A babičku jsem měla sice ráda, ale byla k smíchu mimo.
A někdo tu napsal "Jak asi prožívaly pubertu naše prababičky? Generaci od generace je to horší a horší a je to společenský problém.... "
A já si dovolím otázat, to jsi citovala staré Římany?