Mám velmi čerstvou tři týdny starou zkušenost se spontánním porodem (první byl plánovaný císař kvůli konci pánevnímu a velkému plodu) a můžu se jen přidat k těm, pro koho porod zůstane nezapomenutelným a úžasným zážitkem na celý život. Možná proto, že jsem do posledního chvíle nevěděla, zda to normálně půjde, jsem si toho o to víc vážila a "užila si to", pokud si lze porod užít:-) Ta euforie na konci vynahradila veškerou bolest a délku. Ještě bych dodala, že je velmi důležité, jakými lidmi je rodící žena obklopena - já měla velké štěstí na doktora a jsem mu velmi vděčná, že mi dodal tu sebedůvěru, že normálně porodím. A bylo to prosím v "továrně" zvané Motol. Řadím se taky spíš mezi "šťouralky", které hned vše zkoumají a vytvářejí katastrofické scénáře, ale tentokrát jsem měla doktora, který silou své osobnosti ze mě sejmul všechny pochybnosti a prostě to šlo. Jsem nadšená i z toho, jak se po normálním porodu dávám dokupy - s císařem nesrovnatelné!