Milá Veroniko,
nechtěla jsem nijak do této diskuse vstupovat, ale nedá mi to.
Sama jsem totiž také měla bolestivé kontrakce několik dní, ale protože fyzické projevy těla vnímám jako poselství z mého "vnitřku", přemýšlím o tom PROČ? PROČ se to děje? CO mi tím chce tělo říci?
Během těhotenství si vedu takový občasník,právě proto,abych zachycovala své myšlenky.Došlo mi,že si vlastně svým způsobem porod nedovolím: tělo chce-ale moje myšlení vše brzdí.
Den před porodem mám zapsáno....."starší děti neustále běhají,křičí,skáčou po mně....Pocit, že nemám kde v klidu porodit způsobuje,že si "úspěšně"zastavuji porodní proces jakmile se začne rozbíhat.Vše se opakuje den co den -jakmile se dostaví kontrakce-vyšlu informaci "Ještě ne"-a přivedu tak tělo do jakési křeče - odmítám se uvolnit.Cítím že miminko chce ven.Totálně se hroutím,hormony dělají své.Mám pocit,že tohle těhotenství nejsem schopná přivést k závěru.Budu už těhotná navždy....
Dost.Říkám sama sobě.Je čas.Vypínám racionální část mozku.Věřím miminku,tělu,Životu...
Následující den se budím s pocitem velkého klidu....
Myslím si, že o tom ten proces je.Proces plný "vzletů" a "pádů".Bez těch by nedošlo k posunu zase o něco dál.
Milé a krásné myšlenky:-)