Na porod jsem se nesmírně těšila. Vůbec jsem se nebála, ani malinko. Trošku ta nejistota, jaké to bude- přeci jenom jsem rodila prvně:-) Ale byla jsem tak natěšená, že jsem ani nemohla ráno snídat, prožívala jsem naprosté nadšení, že mě od miminka dělí už jen hodiny!!!
Těhotenství jsem měla velmi komplikované a to, že jsem vydržela až do 39. týdne, byl zázrak. Takže porod jsem chápala jako takovou třešničku na dortu. Nicméně musel být vyvolávaný a musím říct, že mě to (i přes můj postoj), bolelo velmi. Opravdu strašně moc.
Psychika hraje velkou roli, ale není to rozhodně všechno. Tomu nevěřím:-)