Těhotenství:
Já:"Chceš jít se mnou na UTZ?" - M: "Proč, vždyť to dítě uvidím, až se narodí?"

Já: "Porodník říká, že příště si budeme povídat o tom, jak by měl vypadat porod, chceš tam jít?" (pravda to byla spíš konverzační otázka, jasně, že jsem věděla, že tam nepůjde) - M: "Proč, potřebuje s něčím poradit? Snad se to naučil ve škole?"

Pár dní před porodem: M:"Ty se vůbec o nic nestaráš, máš už nějaký manuál na to dítě?" Vytáhla jsem Velkou knihu o matce a dítěti už několik měsíců důkladně studovanou. "No aspoň něco"

Sice mi bylo líto, že to neprožíval se mnou, i ty technické věci jsem si řešila sama - aby se vešel kočárek do auta, chůvičky atd. i na výchovu dětí jsem sama, ale má je rád a má rád mě. Děti mám "půjčené" jen na pár let, ale s ním budu žít zbytek života, tak to tak beru.