Miško,
úvazek býval 24 hodin - to je pět vyučovacích hodin denně (v průměru). Na ty hodiny musíš mít připravy, musíš si sama něco nastudovat, připravit, eventuéně vyrazit z babice nějaké pomůcky (mapy, globy atd.). Píšou se písemky (které se opravují), musíš jednou za půl roku vybrat sešity. Musíš sedět na konferencích a schůzích, musíš napsat vysvědčení, chodit na třídní schůzky. Taky tě čekají pohotovosti a suplování, minimálně z poloviny neplacené. Sedm klientů? ALe s každým mluvíš zvlášť, nemusíš hlídat co dělá těch dalších 29. Neječí na tebe matky klientů (konflikt s rodiči jsem neměla nikdy, ale¨...) Můžeš se koncentrovat na toho jednoho. A určitě bereš víc než učitelka.
Navíc s těma prázdninama to má ještě jeden háček (když pominu prázdninové služby a to, že prázdniny ti začnou týden po dětech a skončí o týden dřív) - to je tvoje dovolená a jinou nedostaneš. Čili máš volno pouze v době, kdy jsou všude davy, přirážky, obsazeno atd.

Já neříkám, že každé povolání nemá něco kladného a něco záporného - právě ty prázdniny jsou důvodem, proč ještě někdo vůbec učí - mámy s dětmi atd. to určitě uvítají - a když nepřinesou domů peníze, tak alespoň mohou být s dětmi. Tím implikuji to, že učit je vlastně luxus - může si to dovolit jen člověk, jehož partner má "normální" zaměstnání. Učitelům se dá vytknout lecos, ale zrovna ty prázdniny - ty by mě trápily nejmíň.