Simono1, ano, jedna z hypotéz a přijmu li tedy tu tvoji že život " a nekončí ve chvíli, kdy přestane fungovat mozek, a nemusí končit vůbec. Ani jedna z těchto hypotéz není empiricky ověřitelná. "
tak přece, nekončí-li není žádné zabití? A kdy duše do těla vstupuje? Z funkcí mozku? dříve?

Já bych akademické debaty nechala koňovi a praktické řešení bych ponechala na tom, kdo je schopen si odpovědět na otázky - jsem schopna přijmout odpovědnost za budoucí dítě a budu ho moci zabezpečit jak materiálně tak citově a svou výchovou?
A každej, kdo řekne holce v jináči, bez bytu a nedostudované - že si to má nechat, tak jí má taky říct - kde bude mít postaráno o bydlení a že jí bude živit při mateřské a že jí bude finančně pomáhat, nebude-li moct sehnat práci. A že jí občas pohlídá, až jí z toho bude hrabat.
Já měla chtěné ale bez funkčních babiček. Bydlet jsme měli kde a manžel vydělával. A stejně jsem dost často byla nejistá, zda vše zvládám a pomoc bych uvítala. Dítě je o zodpovědnosti.
Moje kamarádka byla velmi nešťastná, má byt 40m2 a 2 kluky v pubertě. Dlouho s nimi byla doma a vydělával jen manžel, teď do práce už chodí. Oba vydělávají - a přesto šla na potrat a kdo jí chce odsoudit?