Článek má hodně "duchovní" vyznění .... sama jsem si "duchovědou" prošla v dřívějších letech, zkoušela jsem meditace, pozitivní myšlení a další metody ovládnutí těla a mysli. Přesto můj porod bolel. Kontrakce po 2-3 minutách plných 12 hodin bez přestávky a bez úlevy. Pokud je pro tělo nachystán takový "nářez", žádné mantry a krasoduchovnění prostě nepomůže (a epidurál mi odmítli dát). Přesto mi něco pomohlo. Ve chvílích kontrakcí (a že jich bylo ...) jsem se tomu, co se se mnou dělo, plně odevzdala a řekla si je to jen chvilička, přejde to, musím to zvládnout. Bolelo to stále, ale já k té bolesti nepřidávala svůj vlastní odpor, vztek, bezmocnost ... takové to lidské "ne ne ne", které z bolesti činí utrpení. Nakonec jsem tím proplula bez komplikací, porodila krásnou holčičku a díky "zapomínacímu hormonu" na porod vzpomínám docela dobře. To nejmoudřejší, co jsem o něm kdy slyšela, je nikoli že "nebolí", ale že nám Příroda nikdy nenaloží víc, než vydržíme. A vydržet se to dá, věřte.