Simono,
mně by teda vadilo, kdyby mě někdo zabil. I když by to myslel dobře. To si přece musím rozhodnout já sama, jestli je mně tak zle a su tak nešťastná, že nechci být. Já si to třeba vůbec nedovedu představit, že bych mohla chtít umřít, takže kdyby mě někdo takhle z milosti zlikvidoval, tak by mě to teda fakt nepotěšilo. Ne že bych chtěla být v děcáku nebo v blbý rodině - ale radši než bejt mrtvá. On je asi hodně rozdíl v tom, jak kdo ten zárodek chápe - jestli jako člověka, kterej se dá zabít, nebo jako část těla, která se dá prostě odstranit. Já si nedovedu představit, že moje milovaný děti někdy byly jen pouhou částí těla - pro mě byly lidma od prvního okamžiku, kdy jsem o nich věděla, takže i každý další dítě by bylo.

Ahoj

Žaba