Přátelé diskutující,
za sebe jsem asi řekla už vše, co jsem schopná říct. Stručně shrnuto nejzákladnější:

1) je třeba se rozhodovat na základě upřímné úvahy a svědomí, ne na základě dojmů, strachu, donucení, snahy vyhnout se problému...;

2) nikdo nemůže říct, že ověřitelně ví, kdy začíná lidský život;

3) zrušení lidského života kdykoli po jeho počátku je zabití nebo vražda - záleží na tom, jestli byl úmysl zabít, nebo ne;

4) zabít nevinného člověka, který se nemůže bránit, bylo snad v celých lidských dějinách civilizovanými lidmi považováno za zlo, které nemá nikdo PRÁVO udělat, a podle většiny hypotéz, které ohledně toho na zemi kdy vznikly, nezůstává žádné zlo bez dalších zlých následků;

5) nesmíme ale žádnou ženu, která podstoupila interrupci, odsoudit (tak jako to nesmíme udělat u nikoho, kdo udělal chybu). Ani nesmíme ženám, které se pro potrat rozhodují, lacině radit bez nabídky konkrétního řešení (dát dítě k adopci a pod. O UMOŽNĚNÍ A ZJEDNODUŠENÍ TAKOVÝCH ŘEŠENÍ BY SE MĚLI STARAT NAŠI POSLANCI, a ne vymýšlet společností nepřijatelné, připotroublé zákony a brát na demonstracích Boží jméno na darmo!).

6) Pro ženy, které umělý potrat podstoupily a litují toho, je tu řešení: omluvit se Tomu, kdo jejich dítě vytvořil, nechat se od něj obdarovat a uzdravit ze strašného zranění, které si tím mimoděk způsobily. Má nás rád mnohem víc než my sami. Vy, kdo chcete, věřte mi, vím, o čem mluvím. Poznávám ho už víc než deset let... je to velmi dobrodružné... (ale žádná ulítlá pseudomystika, nebojte se).

7) Hlavně prosím nejednejte bez přemýšlení a nenechte se k ničemu dotlačit!

Už bohužel nemůžu věnovat svůj čas této diskusi, a ani to nepovažuji za účelné, opakovala bych se. Kdyby někdo stál o rozhovor se mnou, moje adresa je
simona.jonasova@seznam.cz