Četla jsem předchozí článečky, a proto chci také přidat svou zkušenost. Jak je známo, každá mince má dvě strany. Žijeme s mužem v Ústí nad Labem a očekávali jsme potomka na počátku prosince 2005. Dozvěděli jsme se o porodnici v Kadani a jeli jsme se tam v září 2005 podívat. Nemocnicí jsme byli okouzleni. Příjemné jednání a útulné prostory v Centru aktivního porod (CAP). Náš první porod jsme tedy rozhodli s mužem absolvovat v Kadani. Bolesti mi začaly 5.12.2005 v noci, a protože byly hned po 7-5 minutách, vydali jsme se ve čtyři ráno autem do Kadaně. V šest hodin jsme byli přijati. Já k příjmu „napochodovala“ s papírem A4 plným svých přání k průběhu porodu. Přítomný pan doktor se mnou velice přívětivě porodní plán pročetl a prodiskutoval. Dnes už vím, že představy o porodu jsou jedna věc, ale realita je nenaplánovatelná. První den pobytu v nemocnici jsem byla ještě v náladě ejchuchu juchuchu, ale druhý den už jsem po dvou probdělých nocích měla jediné přání – konečně porodit. Syn přišel nakonec na svět až 7.12.2005 ve 20:10. Byly to neuvěřitelně vyčerpávající dva dny plné očekávání a jsem ráda, že jsme to nakonec zvládli z větší části podle našich přání a hlavně ve zdraví :-). Celé dva dny o nás pečoval každý z personálu s největší možnou citlivostí a pečlivě toleroval požadavky na fyziologický průběh porodu. Rovněž na poporodní péči v nemocnici pěji jen chválu. Dalšího potomka očekáváme na přelomu března a dubna 2008 a doufám, že budu moci opět využít služeb porodnice v Kadani. Děkuji všem z personálu za citlivé jednání a těším se na shledanou v Kadani. Já mohu Kadaň jen doporučit.
Předchozí