Chci poděkovat za to, že se téma domácího násilí dostává na hlavní stránku Rodiny a za to, že toto téma není již tabu a i touto formou se dostává mezi lidi, kterých se třeba ani netýká a do konkrétní diskuze by ani nezabrousili.
Mě osobně se domácí násilí momentálně nedotýká, dotýká se mě však lidsky, zejména i proto, že jsem měla bohužel kdysi tu čest s jedním takovým domácím agresorem žít. To soužití naštěstí trvalo jen krátkou dobu, ale dovedu si představit, že během dlouholetého soužití s agresivním partnerem se může vytvořit závislot, kvůli které se potom z toho těžko utíká. Proto dokážu pochopit, v jaké situaci se někteří nacházejí a jak jim asi je, ačkoliv to v mém případě nedosáhlo naštěstí větší intenzity.
Jsem přesvědčená, že člověk, který má násilnické sklony a jednou to zkusí, že se nezmění. Proto radím podle své zkušenosti, aby nebyli agresivní partneři námi omlouváni, překonat to v sobě a rychle od toho pryč, dokud je čas. Raději žít sama, než s člověkěm, který je násilnický, despotický a agresivní. Nezmění se a bude to čím dál horší.