Ja take souhlasim s nazorem ze bych taky radsi nezila. A nerikam to proto ze ted ziju. Staci si jen predstavit, kdybych byla nemohouci, nesvepravna, postizena, treba i hlucha nebo slepa (nebo nedejboze vsechno najednou) - mylsize ze bych si uzivala zivota. To snad NE.
Naprosto bych nesnesla ten pocit ze se o me MUSI nekdo starat. Ze VZDY tu bude MUSET nekdo byt aby me se VSIM pomahal. Aby byl placen za to ze pecuje o me - v zadnem pripade bych v necem takovem nechtela zit.

A to ze si dokazu pri svem obrovskem postizeni treba obout boty by uz tak velkou roli nehralo v tom jestli mam zivot o neco lepsi.

I kdyz se to nahlas nerika, tak je to vzdy jen litost pri pohledu na tyto lidi. Malokdo (ale jsou) i lide co je nelituji a naopak v nich vidi jen trosku odlisne lidi.

ANO, meli by se zarazovat mezi nas "normalni", ale musime si uvedomit ze nikdy plne nezapadnou do "normalni" spolecnosti.

At to zni jakkoliv tvrde, tak je to jen holy FAKT, ktery malokdo rad slysi.