To jsem ráda, že to nakonec tak dobře dopadlo! Co M. a její manžel museli prožít, je opravdu strašné. Myslím, že je lepší (alespoň pro mě s mou povahou), když se člověk dozví nějakou zlou zprávu jako fakt, se kterým se musí vyrovnat, a ne jako něco nejistého, co přijít může, ale nemusí... Strach z budoucího bolí víc než tvrdý dopad do reality.

Už dříve jsem se rozhodla v příštím těhotenství triple test odmítnout (naše první dítě zemřelo v 7 měsících na VVV, kterou se nepodařilo odhalit dříve než v 32.tt).