Předem se přiznám že logika úvah je pro mě poněkud složitá a pochybuji že bych ji dokázel zreprodukovat při debatě na téma populační exploze.

Jenom mi připadá že "praktické příklady ze života autora ... osobní zkušenost ... ženy" nemají v takovéto úvaze smysluplné místo a navíc nejsou ani reprezentativní nebo objektivní.

Osobně jsem se nikdy s podobnými zkušenostmi nesetkal a ani jsem o nich neslyšel od mých přátel kteří mají dvě, tři nebo čtyři děti. Naopak mi připadá že profesionálové kteří mají co do činění s dětmi (učitelky ve školce a škole, lékařky, duchovní ...) vyjadřují podporu a radost nad tím že existují rodiny s více dětmi.

Mnohem významějším faktorem, který myslím autor nezmiňuje, je třeba společenský tlak na to, aby ženy chodily do práce a další faktory více sociálního nežli náboženského a teoretického charakteru.

Nemá myslím cenu stavět rodiny s dětmi do role opovrhovaných a ukřivděných, myslím že jejich život je dostatečně složitý bez toho, aby se trápili tím co si myslí nějací "lidé v obchodech a na ulicích".

Na druhou stranu, pokud se by podobné názory objevily od veřejně činných osobností, v médiích nebo ve školách tak by asi stálo za to je brát trochu vážněji.

Doufám, že každodeník rodina bude spíše přinášet přípěvky typu

"Mít děti je normální, pěkné, dobré a veselé"

nežli vykreslovat pochmurné nepřátelské nálady ve společnosti, které určitě nejsou ve skutečnosti tak špatné.