Milá Anno,

já zase nechápu tebe, že nás nechápeš. Možná jsi měla naprosto bezproblémové děti, možná jsi zapomněla.

Nečetla jsem sice všechny příspěvky, ale z těch co jsem četla jsem nevyčetla nic špatného.

Já mám 20měsíčního kluka. Moc ho s manželem milujeme. Jen ty začátky byli katastrofa. Začalo to mým nevydařeným porodem, ke kterému manžel nestihl přijet a pokračovalo to snad nejubrečenějším miminkem na světě. Manžel byl tu dobu pracovně pryč a jezdil jen na víkendy. Jiřik brečel snad 24 hodin denně. Taky jsem kojila po půl hodině a po hodině a Jiřik byl u prsa i dvě hodiny. Byla jsem fakt vyčerpaná na pokraji sil. UM pomohlo, alespoň jsem se vyspala, když byl manžel doma. Problém to ale nevyřešilo. Dál se budil po půl hodině.
Doktr. říkala, že děti mají jiný rytmus spánku a hluboký se s tím mělkým střídá po půl hodině. Prý mám vydržet do tří let.

Musím ji dát za pravdu. Je to lepší a lepší. Někdy spí i celou noc, samozřejmě v naší posteli.

Jo taky mi pomohl šátek. S Jiřikem v šátku jsem si mohla alespoň bez řevu uvařit.

Na druhé dítě se co se týče porodu a kojení velmi připravím a snad to zvládnu lépe. :))))