Moje skoro 6ti měsíční dítě mě už stálo 10 kilo dolů, vztah s partnerem totálně v troskách a každý večer alespon půlku neurolu na spaní.Kdo nezažil, nepochopí.Kojila jsem první 4 týdny, podotýkám, že přes kloboučky kvůli vpáčeným bradavkám, než se malá chytla na klobouček hystericky se vztekala, po kojení opět záchvaty řevu.Už jsem nejedla skoro nic a nakonec jsem ztratila mlíko úplně.Nasadily jsme nutrilon, totální děs, opět nekonečný řev, po vyšetření v nemocnici mi řekli,že alergii na bílkovinu kravského mléka nemá, prý je dle utz více zaplynovaná...nakonec jsme skončili na Nutrilonu Pepti MCT, který je pro alergiky na BKM, i když nebyla prokázána, zdá se mi to nejmenší zlo...Po zavedení příkrmů opět zhoršení, tuhá stolice, malá musí tlačit jak o život, přes den je nevrlá a uknouraná v podstatě pořád, v noci pravidelně prořvané 2 hodiny.Odmítá kočár,ještě pořád jsem si nezvykla na pohledy kolemjdoucích, kteří si myslí, že to dítě musím stoprocentně týrat hlady nebo nějak jinak, že tak ječí jako siréna, přitom já vím, že je najedená, přebalená, teple oblečená...nevydrží 5 minut v klidu.Tak nevím, je to bříško a nebo je jen zlobivá,hyperaktivní, prostě potížistka????Já už nevím, jak dál, jsem na konci psychicky i fyzicky.Už se neupínám na to že to přejde...ve 3...v 6ti...v 9ti měsících ani v roce...je to sakra těžké se s tím smířit.Mám pocit, že mám nejhorší dítě na světě...Kdyby mi tohle jen mírně nastínil, už bych do toho znovu nešla a to jsem si dítě strašně moc přála.