Miriam,
sleduju, občas.... lezlo mi to jak z chlupatý deky (asi tři dny) a teď mám zase práci.... nastoupil novej kolega a je děsně důležitej, takže mě prohání a buzeruje.... :-)))
Řekla bych, že případ vašeho klučiny podporuje mou teorii, že dítě se naučí nejlíp právě pomocí celých vět a spojení - písničky, říkanky, nutnost domluvit se. Nakonec - takhle se děti učí i rodný jazyk - málo které dítě nad tím přemýšlí jako nad jednotlivými slovy (viz klasický případ s měkoněm - "už měkoně vyvádějí").
S pohádkama atd. je to dobrý nápad - já do dneška rozumím částečně rakouské němčině - o prázdninách jsme na chalupě, kousek od hranic koukali na pohádky, později i na filmy. Mluvit neumím, ale vím o čem je řeč. Takže to by asi taky byla varianta.
Evelyn - jestli máte možnost jet na prázdniny do Londýna, nebo tam potom dát děti přes léto na kurs nebo do nějaké školy, tak to určitě zkuste.

Já mám odpor k učení se slovíček, protože to je jen mechanická záležitost, která s jazykem nemá nic společného, protože málokdy jde slovíčko přeložit přesně. Příklad - třeba výraz jíst jako prase - v češtině to znamená se celej u toho ušpinit, v angličtině to znamená přežrat se. A takhle je to se vším... taky třeba v češtině se považuje za dostatečně slušné, když řekneš "mohla bys mi podat sůl". V angličtině se vždycky říká ještě k tomu prosím. Atd. atd. Moje známá se děsně divila, že jí angličani nerozuměli, když jim na otázku jestli chce do muzea nebo na parník odpovídala "it is one" (to je jedno).