Jsem moc rada,ze vam muzu napsat muj dojem z rumburske porodnice.
Jsem rumburacka,ale i tak jsem nebyla rozhodnuta rodit v miste meho bydliste,vyzvidala jsem od zkusenych maminek a to co jsem vetšinou slychavala me odrazovalo.Ale protoze Anetka chtela na svet v unoru,vetsi strach jsem mela z prevozu do vzdalenejsi nemocnice.
V tehotenstvi jsem mela mensi zdrav.problem,musela jsem byt tri dny hospitalizovana v nasi nemocnici a byla jsem spokojena z pristupu personalu a veskerou peci o nas.Proto jsem si pri odchodu sepsala porodipis a sedmeho unora nastoupila do nemocnice,Anetce se nechtelo ven:)Lezela jsem chvili na gynekologickem oddelni,ale to trvalo jen kratce Anetka si to rozmyslela a porod zacal rychle,prubeh byl bez obtizi takze se da rici,ze jsme si ho s partnerem do jiste miry uzivaly a moc se tesily na ten na pokladek.
V pul treti rano mi uz Anetka lezela na brisku a vse jsme mely zasebou.
Porod mi usnadnovala prijemna porodni asistentka se sestrickami.
Jako prvorodicka jsem mela na sestricky spoustu otazek,ktere mi vzdy byly zodpovezeny bez žádných problemu.Ctyri dny v porodnici nam prijemne utekly a v pondeli jsme si vezly Anetku domu.
Chci vam timto maminky rici,ze se nemusite vubec bat.Přeji vám hezké chvíle s vaším miminkem.