rodila jsem v lednu u Apolináře, celé 1 křídlo bylo kvůli opravám budovy odstavené, takže tam bylo vše takové provizorní. Z jedné prohlídky mě už nepustili domů a 2 noci jsem spala s ostatníma čekatelkama v nějaké chodbě se zděnýma kójema, připadalo mi to jako porodní sál. vedle byl totiž přímo sál kde prováděli císařské porody. Viděla jsem tak jeden porod dvojčátek císařem. Jelikož jsem netušila že se už domů nevrátím, neměla jsem sebou pyžamo, župan, prostě nic. A přišla jsem v době kdy ani oni neměli pro maminky nic na spaní, tak jsem dostala andělíčka. Kdo neví co to je - noční košile která se svazuje na zádech a člověk tak má holé záda i zadek. na záchod a sprchu se chodilo přes chodbu kde byly návštěvy. protože byla nemocnice plná maminek tak i chodba byla od 12h v kuse plná lidí z venku. No byl to pro mě zážitek, takhle kličkovat po chodbě se zádama otočenýma ke zdi aby nikdo nic neviděl. Jedna maminka mi pak půjčila svůj župan. Byla to sranda. Dnes už funguje celá budova tak budoucím maminkám Apolináře doporučuji:-)Tohle byl jen můj zážitek který je už asi neopakovatelný.