Také my budeme mít velké problémy odnačit dudlík, i když to zatím neřešíme. Také zastávám názor, že některé děti dudlík prostě potřebují. Marunku jsme na dudlík naučili, protože se nechtěla pustit prsa při kojení a vždy hodně plakala. Donedávna měla dudlík jen na noc a někdy do kočárku, ale teď ho vyžaduje celý den. Někdy se mi zdá, že pořád slyším dudu, dudu, dudu není. Snažím se ji vždy zabavit, ale většinou se nenechá odradit. Jak si na něho vzpomene, musí ho mít.To neznamená, že by ho měla celý den. Když pomyslím na to, že bychom ho měli v brzké době zrušit, nevím co budeme dělat. Chci počkat na dobu, kdy si ho nechá vymluvit a také mě uklidňuje, že s ním snad do školy nepůjde. Moje maminka nás odnaučila tak, že ustřihla vršek dudlíku, takže to zkusíme taky. Jinak je dost protivné, jak reaguje okolí a rodina: "tak velká a ještě má dudlíka". Co na to říct?